Tvořivost upadá…

classroom-658002_1280Výsledky průzkumů říkají, že dítě, vstupující v šesti letech do školy, má asi 95% vrozené tvořivosti. Když pak opouští brány vysoké školy, zůstává mu jen asi 15 – 20%. Když se nad tím zamyslíte, zjistíte, že školy jsou největším ubíječem tvořivosti člověka.

Trošku jsem se o tohle téma začal zajímat a zjistil jsem, že některé evropské země zavedly nejrůznější programy na podporu kreativity u školních dětí. Například britská vláda vyhlásila program „Kreativní partnerství“. Jeho cílem je podpora tvořivosti miliónů dětí, zlepšení jejich uplatnění na trhu práce a v důsledku zvýšení konkurenceschopnosti Británie v mezinárodní konkurenci. A vláda tento projekt bohatě dotuje. V Německu posílají velké firmy do mateřských škol skládačky a hry, aby v dětech podpořily tvořivost a zájem o techniku.

O smysluplnosti takových projektů by se dalo dlouze diskutovat. Fakt ale je, že potkat dnes mladého člověka, který vezme tužku a něco nakreslí, který se nebojí otevřít pusu a zazpívat, nebo který dokáže napsat smysluplný článek je trochu problém. A po pravdě řečeno se asi nedá spoléhat na stát, že by bohatě finančně podporovat nějaký velký projekt a školy jsou stále ve velké míře zaměřeny na výkon…

Co s tím? Myslím, že rozvoj tvořivosti u dětí je skvělá parketa pro dětské organizace. Právě prostřednictvím členství v nějakém oddíle nebo kroužku děti ochutnávají aktivity z širokého spektra činností. Osobně jsem velký zastánce všestrannosti ve volném čase. Vždyť se vzděláním je to podobné. Nejdříve všeobecný rozhled a teprve časem možnost specializace. Proč by to nemělo fungovat ve volném čase? Trocha sportu, příroda, něco rukodělných činností, ale i kultura a technika…

A s uměním a tvořivostí je to stejné. Ještě nikde jsem neviděl s takovým nadšení a bez přílišného ohledu na kvalitu zpívat kluky i holky (a ty první speciálně), jako u táborového ohně nebo na oddílových výpravách a schůzkách. Proč by si kluci v oddíle nemohli vyzkoušet, výrobu vánočních ozdob, namalování kraslice, kožený náramek… Rozhodně to není záležitost jen pro holky ve výtvarných kroužcích. Jednak můžeme děti seznámit s celou řadou starých národních tradic a jednak v nich rozvíjíme zase další část jejich osobnosti a naučíme další dovednosti.

Učíme děti znalostem z přírody, táboření, týmové spolupráce, slušnému a čestnému chování. Umění a vnímání krásy do tohoto výčtu rozhodně patří… A je to tak dobře…

Zkrátka: tvořte, zpívejte a hrajte s dětmi… I když nejste umělci… Stojí to za to a děti vám budou vděčné…

Jan Burda

Napiš komentář

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *