Nejsou zase tak jiné jako dřív

foto-343-500.jpgNázor, že dnešní děti jsou úplně jiné, než starší generace nesdílím. Jsem přesvědčen o tom, že mají naprosto stejné potřeby a tužby jako děti a mládež před deseti, patnácti, dvaceti lety. Děti pořád vytvářejí party, mají své neformální vůdce, své oblíbence i neoblíbence. Stále mají stejné vzorce chování. Pořád se najdou děti „problémové“ a děti „v pohodě“. V čem je tedy rozdíl? Vidím dva podstatné rozdíly.

Jedním rozdílem jsou technologie a jejich dostupnost. Co se dříve řešilo tajnými psaníčky a vyprávěním, je dnes na internetových sociálních sítích v podstatě on-line. Ponižující video natočené na mobil může být na internetu během několika vteřin, kdežto ručně psaný posměšný dopis se po škole šířil podstatně déle. Důsledky jsou ale vlastně stejné.
Druhý problém vidím v přístupu školy a rodičů a v jejich spolupráci. Když jsem udělal ve škole nějaký průšvih, nezůstalo to bez povšimnutí. Poznámka nebo výchovný pohlavek od učitele měl dohru v podobě dalšího „výprasku“ i doma. Rozhodně si rodiče nestěžovali ve škole na přílišnou přísnost učitelů.
Nechci to vůbec zlehčovat nebo říkat, že všichni učitelé a všichni rodiče jsou stejní a mají špatný přístup. To vůbec ne. Jen si myslím, že děti jsou stejné, jen využívají možností, kterých se jim dostává. A dopřáváme jim je především my dospělí.
Věnujme se jim, doma, ve škole, ve volném čase. Vysvětlujme, ukazujme, dávejme jim dobrý příklad. Opravdu nejsou tak jiné. Jen využívají příležitostí, které mají. Ruku na srdce – máme to pod kontrolou?

Jan Burda – předseda RDMKV
mail@janburda.cz

Napiš komentář

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *